- BORDER TERIÉR -

Původ border teriéra

Původně byl border teriér označován jako Coquetdale Teriér nebo Redesdale teriér z oblasti, ve které se vyvinul, ale koncem 19. století byl obecně znám jako border teriér, pravděpodobně kvůli své dlouhé historii s Border Hunt v Northumberlandu. Ono sdílí svůj původ s bedlington teriérem a dandiem Dinmont teriér. Jako plemeno byl uznán Kennel Clubem v roce V roce 1920 byl založen Klub border teriérů.

Jeho účelem bylo (a je) "připoutat" lišky, když "jdou na zem". V aneb když foxhoundi a pole (jezdci na koních) v honbě za Liščí zastávka, protože liška vstoupila do jednoho ze svých podzemních doupat se border teriér musí uchýlit do podzemí a buď "utéct" (vyhnat) lišku nebo s ní zůstat a štěkat. To má znamenat, že ty nad zemí, kde se liška nachází, aby mohla kopat dolů do své kořisti. Hranice by neměla být příliš vpředu v útocích na Fox underground. Spíše by mu měl vyhrožovat a pokud možno ho pronásledovat ven.

Tyto činnosti a konkrétní terén, ve kterém se musí nacházet diktovat, jak by plemeno mělo vypadat a chovat se podle požadavků oficiální britský standard plemene.

Vyobrazený vlevo, slečna Bell-Irvings "Tinker", první border teriérka, která vyhrála Challenge Certificate, i když vyhrál celkem 3 CC, bohužel nikdy nevyhrál získal titul šampiona, protože dva z CC byli oceněni stejný soudce pan T. Lawrence. Byl však také vynikajícím pracovníkem a získal pracovní list u Dumfriesshire Otterhounds.

Téměř všechny požadavky v standard plemene jsou specificky vybrány tak, aby bylo plemeno schopno provádět práce, pro kterou byl navržen.

Například další slova použitá ve standardu jsou: "Schopen následovat koně, kombinující aktivitu s hravostí." Samovysvětlující tvrzení - ale Také diktují skutečnost, že plemeno by mělo být postaveno na vytrvalost a určitou rychlost - ale ne pro sprint nebo nadměrnou rychlost rychlost. "Lze překlenout oběma rukama za ramenem" je Další věta ve standardu plemene a je tam za určitým účelem. Ten Border teriér by měl být schopen jít na zem a následovat lišku do jakékoliv prostoru, do kterého by se mohla dostat. Lišky nalezené v Border Country nejsou velký a může se dostat do poměrně malých prostor. Hranice musí být schopny Udělejte to samé. Ještě další aspekt plemene diktovaný jeho účelem, je, že i když to musí být "hra" v podzemí, musí to být důrazně Nebuďte agresivní k ostatním psům. Problémový Border, který musí integrovat se smečkou loveckých psů by netrvalo příliš dlouho, než by se Psi ho dosadí na jeho místo - nebo ještě hůř!

Vyobrazený vlevo je William Carruthers se svými teriéry kolem roku 1924. Zleva do vpravo jsou Allen Piper, Jean Of Tynedale & Tally Ho.

Standard plemene border teriéra

Plemenný standard je vodítko, které popisuje ideální vlastnosti, temperament a vzhled plemene a zajišťuje, že plemeno je způsobilé k funkci. Absolutní spolehlivost je zásadní. Chovatelé a rozhodčí by měli být vždy opatrní, aby se vyhnuli zjevným podmínkám nebo přehánění, které by mohly být jakýmkoli způsobem škodlivé pro zdraví, pohodu nebo zdraví tohoto plemene. Čas od času mohou být určité stavy nebo přehánění považovány za potenciálně nepříznivě ovlivňující psy u některých plemen a žádáme rozhodčí a chovatele, aby se podívali na webové stránky Kennel Clubu pro podrobnosti o těchto aktuálních problémech. Pokud je funkce nebo kvalita žádoucí, měla by být přítomna pouze ve správné míře.

Celkový vzhled: V podstatě pracovní teriér.

Charakteristiky: Schopný následovat koně, kombinovat aktivitu s hravostí

Temperament: Aktivní a hra, jak již bylo řečeno.

Hlava a lebka: Hlava podobná vydře, středně široká v lebce, s krátkou silnou tlamou. Preferuje se černá nosní houba, nosní houba játrové nebo tělové barvy není vážnou vadou.

Oči: Tmavý s pronikavým výrazem

Uši: Malý, ve tvaru písmene V; střední tloušťky a klesající dopředu těsně k lícím.

Ústa: Nůžkový skus, tj. horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou posazeny kolmo k čelistem. Úroveň skusu přijatelná. Podkus nebo předkus je závažná vada a vysoce nežádoucí.

Krk: Střední délky.

Hrudní čtvrti: Hrudní končetiny rovné, ne příliš těžké na kostech.

Tělo: Hluboké, úzké, poměrně dlouhé. Žebra jsou nesena dobře vzadu, ale ne překlenutá, protože teriér by měl být schopen být překlenut oběma rukama za rameny. Bedra silná.

Zadnice: Pikantní. Tlapky: Malé se silnými polštářky.

Ocas: Středně krátký; Poměrně tlustý na bázi, pak se zužuje. Vysoko nasazené, vesele nesené, ale ne stočené přes hřbet.

Chůze: Má dost zdatnosti na to, aby následoval koně.

Kabát: Drsné a husté; s hustou podsadou. Kůže musí být silná.

Barva: Červená, pšeničná, prošedivělá s pálením nebo modrá s pálením.

Velikost: Hmotnost: psi: 6-7 kg (13-151/2 lb.); Feny: 5-6,5 kg (111/2 - 14 liber).

Chyby: Každá odchylka od výše uvedených bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k její stupni závažnosti, jejímu vlivu na pracovní schopnost teriéra a zdraví a pohodě psa.

Poznámka: Psi musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

zubní vzorec psů

Chovné podmínky

Pes i fena musí mít do chovu jakoukoli absolvovanou výstavu s oceněním minimálně „velmi dobrá“ a úspěšně absolvovanou loveckou zkoušku (včetně zkoušek vloh). Působit v chovu mohou pouze zvířata plnochrupá, max. s absencí obou zubů M3. Majitel jedince žádajícího o chovnost musí být členem Klubu chovatelů teriérů, který chov plemene zastřešuje.